Pojem „principy Judaismu“ je shrnujícím názvem pro všechny verze zásad židovského náboženství, které se pokusilo mnoho rabínů a učenců v průběhu let a především ve středověku definovat. Zájem o zformulování a sjednocení hlavních principů židovského náboženství přišel díky podobným pokusům v křesťanství a v islámu v zemích, kde žili i židé. Přestože pokusů o vytvoření seznamu hlavních principů Judaismu bylo hodně, jen jeden byl nakonec úspěšně přijat židovským. Úspěšně zformulovat a definovat seznam principů židovského náboženství se povedlo Maimonidesovi.
Maimonidesův seznam byl a stále je akceptovatelným shrnutím nejdůležitějších zásad Judaismu ve všech ortodoxních i neortodoxních židovských komunitách. Maimonides sice využil k složení seznamu některé myšlenky i zásady od jiných učenců, hlavní podíl má však on.
Maimonidesův seznam principů se skládá ze třinácti zásad, které můžeme rozdělit do třech kategorií. Nevěřící žid v tomhle seznamu není podle Maimonidese nikým jiným než kacířem, který přijde o svůj posmrtný život. První kategorie zásad v Maimonidesově seznamu se zabývá vírou v existenci boha a v jeho jedinečnost. Druhá kategorie se zabývá vírou v posvátnost zákona, jeho božském původu a proroctvím. Třetí a poslední kategorie uvádí zásady víry v Boha, princip o odměně a trestu.
1) Hospodinova existence – všechny existující věci a předměty na světě vznikly boží silou a Bůh je jedinou existencí na světě, která je nezávislá
2) Hospodin je jedinečný – nikdo mu není podobný a nelze ho rozdělit abstraktně, ani představit konkrétně
3) Hospodin není hmotný, fyzické chování hmoty na Hospodina nemá vliv
4) Hospodin je předchůdcem všeho, všechny látkové, smyslové i spirituální věci vznikly z něj a po něm
5) Hospodin je jediným, ke komu bychom se měli modlit a komu bychom měli sloužit. Všechna ostatní stvoření nemohou činit proti Boží vůli a proto bychom mu neměli sloužit jinými cestami
6) Proroctví existují, lidé se mohou stát proroky
7) Mojžíš je největším prorokem všech dob a jeho proroctví bylo vyšší než proroctví předchozích, nebo následujících proroků. A to na základě čtyř důvodů. Mojžíš je jediný, kdo prorokoval bez obrazu, bez slabosti, když byl vzhůru a kdykoli chtěl. Tím dosáhl nejvyššího stupně znalostí Boha
8) Hospodin nám dál zákon – všech pět Mojžíšových knih napsal samotný Mojžíš slovo za slovem a tak, jak mu bylo bohem odříkáno. Mojžíš sám nepřidal ani jedno písmo, s psaným zákonem byl darován i ústní zákon, který byl předáván z generace na generaci
9) Hospodinův zákon zůstane navždy stejný
10) Hospodin zná všechny činy člověka
11) Hospodin odměňuje studenty zákona a trestá hřešící
12) Příchod spásy – věřit v příchodu spasitele potomka z rodu Davidova, který je a bude největším králem
13) Mrtví povstanou
Maimonides napsal své principy židovské víry značně podrobně. Dokonce uváděl i výklady, které nejsou přímo v seznamu uvedené, ale přímo se ho týkají. Například zakázal pokusy o odhalení a vypočet data příchodu Spasitele skrz výklad svatých textů. Avšak přestože byl Maimonidesův seznam nejúspěšnějším dílem, stále zůstal pouze myšlenkovou záležitostí. Oproti křesťanství a Islámu, kde seznam s hlavními principy hraje důležitější roli, neslouží v Judaismu tento seznam jako modlitba nebo jako jiný rituál. Třináct principů židovské víry zůstává pouze průvodcem věřících v rámci židovské víry. Maimonides byl trochu kritizován učenci, kteří tvrdili, že židovská víra nemůže mít principy, nýbrž věřící jí musí přijmout jako jeden celek.