maimonides_02_900

Hodnocení a kritika

Velké úspěchy literárních děl provázel i velký odpor. Ke své knížce Mišne Tora neuváděl Maimonides prameny, které použil, což způsobilo pobouření ze strany jiných židovských učenců. Kromě toho, některé náboženské výroky, které vydal, dostaly negativní reakce a to především v Evropě u Aškenázských komunit. Ve skutečnosti to byly jen jemenští židé, kteří Maimonidese brali jako svého hlavního duchovního vůdce a soudce při řešení nábožensko-právních témat. Popravdě, mnoho dalších významných židovských komunit a představitelů vycházelo nakonec z Mišne Tora, ačkoliv to udělali nepřímou cestou. Je to například jeden z později vydaných náboženských kodexů, který je znám jako Šulchan Aruch neboli „Prostřený stůl“. Toto dílo bylo vydáno v průběhu 16. stol sefardským rabínem Josefem Karo, který při psaní tohoto díla vycházel i z Mišne Tora.

Kromě mnoha negativních náhledů na jeho díla byly i případy, kdy byla díla spálena, protože v nich lidé viděli náznak kacířství. Byl kritizován za to, že se nechal ovlivnit Aristotelovým učením a řeckou filosofií obecně. Lidé projevili odpor i k metodě, která říká „Odnes si pravdu od těch, kteří jí říkají.

Naproti tomu se Maimonidesovy knihy lépe ujaly u židů žijících v islámských zemích, který bylo jeho učení bližší, na rozdíl od Aškenázských židů, kteří se filosofií vůbec nezabývali. Maimonidesova díla, jako např. More nevuchim „Průvodce zbloudilých,“ získali svůj obdiv u nežidovských křesťanských učenců jako byl třeba Tomáš Akvinský. Ten velmi obdivoval Maimonidese a obecně klasickou řeckou filosofii a její vliv na monoteistická náboženství.

Pro svůj obdiv napsal židovský básník z téhož období: „Kvůli tobě, řekl Bůh ‚Vytvoříme člověka podle sebe svému’“. Dalším známým příslovím o Maimonidesovi je: „Od Mojžíši k Mojžíšovi, nevstál jako Mojžíš“.