Maimonidesova cesta ke zdravému životu

Každý kdo se věnuje sportu ví, že je třeba správně kombinovat pohyb se zdravou stravou a zdravým životním stylem. Maimonides jako lékař, byl z prvních na světě, kteří zkoumali prevenci a postupy a dodržování uvedli na papír. V Maimonidesových lékařských knížkách, ale i v Mišne Tora „Opakování / učení zákona / Tóry“, kde sepsal židovská náboženská práva, jsou uvedené jeho podklady spolu s podmínkami ke správnému životnímu stylu, zdravé výživy a stravy. Marpe HaBosem „Léčicí parfém“, je kniha vysvětlující zdraví dle Maimonidesových metod a je určená pro každého, kdo touží po zdravém životu. Pokračování textu Maimonidesova cesta ke zdravému životu

Já věřím

„Já věřím, je zkrácená verze Maimonidesova seznamu hlavních zásad židovské víry. Každá zásada začíná slovy: „Já plně věřím, že …“. Tato verze byla vydána anonymním, dosud neznámým autorem. V průběhu novověku byla přidána do židovské modlitební knihy „Sidur“. Dochovaná verze zřejmě ale obsahuje drobné změny od originálu a tradicií je číst ji po ranní modlitbě. S popularizací tohoto díla přišlo mnoho osob, které ze slov „Já plně věřím“ vytvořili manifest.

O Maimonidesovi byla napsána píseň nesoucí název Igdal Elohim Chaj, doslova „Povstane Hospodin živý“. Tato velice známá píseň je součástí zpěvů svátečních a sobotních dnů v synagoze po večerní modlitbě. Každý řádek v této písni představuje jeden z Maimonidesových třináctí principů víry.

Hlavní principy židovské víry

Pojem „principy Judaismu“ je shrnujícím názvem pro všechny verze zásad židovského náboženství, které se pokusilo mnoho rabínů a učenců v průběhu let a především ve středověku definovat. Zájem o zformulování a sjednocení hlavních principů židovského náboženství přišel díky podobným pokusům v křesťanství a v islámu v zemích, kde žili i židé. Přestože pokusů o vytvoření seznamu hlavních principů Judaismu bylo hodně, jen jeden byl nakonec úspěšně přijat židovským. Úspěšně zformulovat a definovat seznam principů židovského náboženství se povedlo Maimonidesovi. Pokračování textu Hlavní principy židovské víry

Maimonidesův obraz

Maimonides-2Maimonidesův slavný portrét pochází z 18. stol z knihy Thesaurus antiquitatum sacrarum, jež vydal Belsaos Ogolinus, který údajně vycházel ze staré rytiny. Maimonidesův portrét pak publikoval židovský rabín, filosof a písař Icchak Šmuel Ridžio (1784 – 1855). Později byl tento portrét převezen do Anglie misionářem Moše Margalitem, v období násilného nucení židů se konvertovat ke křesťanství. Ve sněmovně reprezentantů USA je vystaven Maimonidesův portrét, který byl vyroben roku 1953. Patří mezi dvacet tři ojedinělých ručně vyrobených reliéfů, které jsou vystaveny na počest slavných osobností.

Hodnocení a kritika

Velké úspěchy literárních děl provázel i velký odpor. Ke své knížce Mišne Tora neuváděl Maimonides prameny, které použil, což způsobilo pobouření ze strany jiných židovských učenců. Kromě toho, některé náboženské výroky, které vydal, dostaly negativní reakce a to především v Evropě u Aškenázských komunit. Ve skutečnosti to byly jen jemenští židé, kteří Maimonidese brali jako svého hlavního duchovního vůdce a soudce při řešení nábožensko-právních témat. Popravdě, mnoho dalších významných židovských komunit a představitelů vycházelo nakonec z Mišne Tora, ačkoliv to udělali nepřímou cestou. Je to například jeden z později vydaných náboženských kodexů, který je znám jako Šulchan Aruch neboli „Prostřený stůl“. Toto dílo bylo vydáno v průběhu 16. stol sefardským rabínem Josefem Karo, který při psaní tohoto díla vycházel i z Mišne Tora. Pokračování textu Hodnocení a kritika

Maimonidesovy židovsko-teologické postoje a názory

Vyloučení božích vlastností

Maimonides plně odmítal fyzikální, tělesné a emoční vlastnosti použité k vykreslení boha jako stvořitele všemohoucího. Většinu první části knihy More Nevuchim věnoval odstranění těchto nástrojů z představ židovské víry. Pro vyloučení zkreslení boha využil Maimonides známou větu z židovské bible: „Slyš Izraeli, bůh je náš, bůh je jeden“. Tato věta již v předchozích dávných generacích skryla hluboký výklad k pochopení boha s důrazem na jeho jedinečnost ve slově ‚jeden‘. To je důvodem, proč Maimonides dlouho a těžce bojoval, aby vyložil židovskému národu důraz na ojedinělost boha a nepřijímání přídavných titulů a vlastnosti boha. Proto ve svých třinácti principech židovské víry kladl tyto myšlenky. Fyzické porozumění boha bylo velmi časté mezi prostými židy i u některých učenců. V časové perspektivě byla tato doba velmi dobře načasovaná pro pokusy o odebrání těchto představ z národa. Maimonidesův úspěch nebyl ale nakonec velký. Pokračování textu Maimonidesovy židovsko-teologické postoje a názory

Maimonidesova literární tvorba

Maimonidesova raná tvorba

Maimonidesova díla zabírají značnou část z celkové knihovny židovské literatury. Lze ho považovat za architekta židovského náboženského práva Halacha po mnoho generací a za umělce, který dokázal své texty zformulovat velice dobře a jasně. Při psaní svých děl jako písař svatých svitků a knih vždy používal stejné psací pero. Jeho tvorba se zaměřovala na různé oblasti, jako jsou  vysvětlivky a výklad staré židovské literatury od starých učenců z raného středověku, zjednodušení učiva náboženských židovských práv, psaní dopisů s odpověďmi na otázky od vzdálených komunit, ale zároveň věnoval čas i filosofii a medicíně. Pokračování textu Maimonidesova literární tvorba

Biografie

Narození

Maimonides se narodil v Kórdobě, městě ležícím v Al-Andalusu ve dnešním Španělsku. O přesném datu Maimonidesova narození existují různé protichůdné důkazy. Sám Maimonides psal na konci svých výkladů k Mišně: „Já Moše syn Maimona Dajana … začínal jsem spojením těchto vysvětlivek a psaním této knížky ve tři a dvaceti letech a jej dokončil ve svých třiceti letech v Egyptě rokem 79. v Seleukovské éře“. Tímto Maimonides myslel rok 4928 od stvoření světa dle Judaismu, 1168 n. l. Jestliže se narodil třicet let před dokončením svých výkladů k Mišně, musí to tedy znamenat, že se narodil roku 1138 n. l. Oproti první možnosti Maimonidesova narození je v dopise adresovaném rabínu Davidu HaNagidovi (Maimonidesův vnuk) uvedeno odlišné datum, které uvádělo narození o tři roky dříve. Pokračování textu Biografie

Maimonides

Rabín Moše ben Maimon (30. 3.  1135 – 12. 12. 1204 ), zkráceně RaMBaM, známý též jako Musa ibn Maymun v arabštině a jako Maimonides v evropských jazykách. Maimonides byl jeden z největších židovských halachistů všech generací, jedna z nejdůležitějších osob středověkých filosofů a vševědů, lékařem, vědcem, průzkumníkem a duševním vůdcem. Maimonides byl již od 12. století n. l. jedna z nejobdivovanějších osob v Judaismu a bylo o něm psáno přísloví: „Od Mojžíše k Mojžíši nebyl jako Mojžíš“ . Též byl korunován známou přezdívkou „Velký Orel“. Maimonides se držel racionální Mišny, která je jasně vyjádřena ve svých spisech a je celosvětově uctíván jako velký filozofem a lékařem.